Všichni jsme čekali něco jiného, přiznává Matýs. Mluví o bráchovi i Vizvárym
Daniel Matýs
|
Foto: Kateřina Kundertová, piratichomutov.cz
Program základní části Ligy juniorů pomalu míří do konečné stanice. S tím je spojena chuť týmů vylepšit si dosavadní postavení v tabulce, výjimkou není ani poslední celek východní skupiny z Chrudimi. Východočeši drží nelichotivou vizitku nejhoršího mužstva celé soutěže. Hodnocení prozatímního ročníku a vyhlídek na zmíněný finiš se ujal kapitán týmu Daniel Matýs.
Devatenáctiletý forvard je třetí v týmové produktivitě, lepší jsou jen parťáci z lajny. Mimo jiné se Matýs rozpovídal v rozhovoru o sympatických vazbách na soupeře z ligy nebo o minulém působišti, ale pozornosti se dostalo i staršímu bratrovi Ondřeji Matýsovi, který obléká dres extraligové Plzně.
Dane, máte za sebou s Chrudimí většinu sezony v Lize juniorů. Jak byste ji zhodnotil?
Před sezonou každý čekal něco jiného... Mysleli jsme si, že máme tým v pohodě na play off, že budeme v první trojce naší skupiny. Naše skupina je lehčí než druhá, o tom si nemusíme nic říkat, jestli to tak je, nebo není. Od začátku sezony se nám na paty lepila zranění. Začínali jsme ve 25 lidech, když v prvních třech měsících jsme měli jen ve dvou utkáních plnou sestavu, jinak to byla pořád nějaká zranění. Teď je to to samé, jelikož na trénink přijde patnáct lidí – pět je zraněných nebo nemocných. S tímhle se pořád potýkáme.
„Mysleli jsme si, že máme tým v pohodě na play off, že budeme v první trojce naší skupiny. Naše skupina je lehčí než druhá, o tom si nemusíme nic říkat.“
Jak s tím bojujete?
Pro trenéry je to určitě složitější, protože se snaží a takhle to mají pořád nabourané. Výsledky jsou těžší udělat, i když jsme si říkali, že nemáme vůbec špatný tým. Pořád se dalo něco dělat, ale říkali jsme si, až se vrátíme, musíme začít bodovat. Měsíc jsme hráli v plné sestavě, ale nedařilo se nám do toho dostat. Doteďka jsme se do toho nedokázali pořádně dostat...
V úvodu ročníku jste vyhráli jediný z šesti zápasů, na druhou stranu jste dvě utkání ztratili o gól. Mrzí vás zpětně nepovedený vstup do sezony?
Určitě. Kdyby se povedl začátek sezony, mohlo to být všechno jiné. Vím, že jsme v prvním zápase dostali debakl v Brně. Hráli jsme vyrovnaně, některé zápasy byly o gól, ale když to vezmu celkově: Dvě třetiny hrajeme v sezoně vyrovnaná utkání... Přijdeme do třetí třetiny, dostaneme tři rychlé góly a je to 5:1, podobně jako se Slavií. Tohle je celou sezonu pořád dokola.
Foto: Kateřina Kundertová, piratichomutov.cz
Zmiňujete vyrovnaná utkání ve dvou třetinách, čím podle vás o ně ve zbytku zápasu přijdete?
Myslím si, že se šedesát minut nedokážeme koncentrovat na zápas a plnit taktiku, kterou si dopředu řekneme. Každý si myslí, že někdo něco vyvede, rozhodne svojí akcí, ale takhle to nejde. Teď jsme si to ukázali v posledních zápasech proti Kladnu a Havířovu. Hráli jsme výborně a výsledky se dostavily. Musíme hrát šedesát minut to, co po nás trenéři chtějí. Ono by to šlo, ale teď už je na to trochu pozdě.
S Havířovem jste teď prohráli o gól, s Kladnem jste smazali dvoubrankovou ztrátu. Dají vám tyhle dva zápasy potřebné sebevědomí do konce sezony?
Určitě, řekli jsme si, že chceme vyhrát z posledních čtrnácti zápasů půlku – chceme se odlepit ode dna. Havířov máme víceméně na dosah, ztrácíme na něj šest bodů, to je nic. Jak jsme proti Kladnu vyrovnali, bylo to super, ale podle mě to byla ztráta bodů. V zápase jsme byli lepší, dostali jsme špatné góly, ale aspoň jsme urvali bod.
S čím do poslední třetiny ligy půjdete, abyste se odlepili ode dna tabulky?
Musíme navázat na poslední dva výkony, které byly dobré. Hlavně proti Havířovu, až na druhou třetinu jsme byli o dost lepší. Cíl je takový, abychom nebyli poslední – to určitě nechceme. Do každého zápasu musíme jít s tím, abychom hráli týmově, to, co nám říkají trenéři. Chceme hrát aktivní hokej, napadat ve dvou hráčích natvrdo. Ukázali jsme si, že to platí. Kdybychom to plnili o dost dříve, tak jsme mohli být někde jinde.
„Řekli jsme si, že chceme vyhrát z posledních čtrnácti zápasů půlku – chceme se odlepit ode dna. Havířov máme víceméně na dosah, ztrácíme na něj šest bodů, to je nic.“
V celém průběhu sezony vás trápí produktivita, když jste jen ve čtyřech utkáních dali čtyři a více branek. S tímhle se těžko dokáže pravidelně bodovat, souhlasíte?
Každý tým v horních příčkách má hráče, který dá gól nebo dva v každém zápase. To my úplně nemáme. Máme silné tři útoky, které jsou výkonnostně stejné. Není tam nikdo, kdo by vyčníval a každý zápas dal gól. Před měsícem k nám přišel Pepa Kubíček, ten má víc jak bod na zápas, boduje pravidelně a dost nám pomáhá.
Zrovna na Kubíčka jsem se chtěl zeptat. Jeho příchod je pro tým obrovsky důležitý, hned se zařadil mezi lídry. Je pro vás stěžejním hráčem, tím rozdílovým?
Pepa je na ledě znát, je vidět, že dva roky hrál pravidelně v Pardubicích. Nebyl tam navíc. Je znát, že si věří na puku, hraje se s ním parádně.
Nastupujete s ním v jedné formaci?
Hraju s Pepou a Mácou (Matyášem Macasem), je to dobrý. Ze začátku jsem hrál jen s Mácou, pak přišel Pepa, hraje se s ním dobře: Hodně bruslí, vybojuje puky.
Foto: Kateřina Kundertová, piratichomutov.cz
V týmu zastáváte roli kapitána. Jak vám důležitá úloha v mužstvu sedí?
Sedí mi to. Záleží mi na tom, jestli budeme vyhrávat, nebo prohrávat. Sám od sebe jsem ale čekal trochu víc.
Snažíte se strhnout spoluhráče k lepším výkonům, když vám to moc nejde?
V kabině a při zápasech mluvím dost, možná až příliš, až mi v posledních zápasech ruply nervy. Chci nabudit kluky a pomoct mladším hráčům.
Chrudim nastupuje s brankářskou dvojicí ročníku 2006, zatímco většina týmů má alespoň jednoho staršího gólmana. Jak byste ze svého pohledu zhodnotil výkony obou brankářů?
Je to rozdíl oproti minulému roku, kdy nám chytal dorazový ročník Max (Maxmilian Kadlc), který byl už vychytaný a bylo to znát. Na druhou stranu, kluci se musí někde vychytat, o tom Liga juniorů je. Hrají v ní mladší kluci. Piťák (Adam Pithart) s Lukášem Filípkem a Romanem Batihem, který k nám chodí, se musí vychytat do dalších sezon. Potom můžou zastávat roli jedničky.
„Hokejbal mě baví strašně moc. Hraju extraligu za juniorku Pardubic a nějaké zápasy mám i v extralize chlapů. Je to dost náročné, pořád si zvykám na míček.“
Kromě toho, že nastupujete v Lize juniorů, máte starty v krajské soutěži za Chrudim. Jak vnímáte posun do dospělého hokeje?
Je to odlišné, krajská liga není tolik o bruslení. V juniorské lize se o dost víc bruslí, ale krajská liga je silovější. Když přestanete bruslit v rohu nebo u mantinelu, tak ty chlapy těžko přetlačíte. Většinou vás namažou na manťák a jedou s pukem dál.
V kraji si držíte půl kanadského bodu na zápas. Jste s herním vytížením spokojený, že jste si osahal dospělý hokej?
Je to cíl, aby nás letos zapojili do chrudimského hokeje na příští rok. S tím jsem určitě spokojený, tady si nemám na co stěžovat. Dostávám i dost prostoru, když jdu na oslabení. Není to špatné vytížení v chlapském hokeji.
Mimo hokeje se věnujete hokejbalu. Kdybyste se měl rozhodnout mezi hokejovou, nebo hokejbalovou kariérou, co by mělo přednost?
Hokejbal mě baví strašně moc. Začal jsem ho hrát minulý rok, protože brácha si po hokejové sezoně vždycky zahrál v létě. Minulý rok jsem začal i já a baví mě to. Hraju extraligu za juniorku Pardubic a nějaké zápasy mám i v extralize chlapů. Je to dost náročné, pořád si zvykám na míček. Je to něco jiného, ale přednost má pořád hokej. Na hokejbal jsem chodil jen tehdy, když nebyl hokej. Ani trénink jsem místo hokejbalu nevynechal – hokej má stále přednost.
Foto: Archiv Daniela Matýse
Míček vám pořád dělá problém?
Řekl bych, že ano. Jak v hokejbalu nestíhám tréninky, tak v zápasech je znát, že jsem si na míček pořádně nezvykl. Pár střel mi letí tři metry vysoko, nebo se mi míček zasekne.
Zmínil jste se, že k hokejbalu vás dostal bratr. Není jím náhodou extraligový útočník Ondřej Matýs?
Je to můj brácha, který hraje v Plzni.
Jak to mezi vámi je? Hecujete se mezi sebou nebo rozebíráte zápasy?
Zatím jsme se mezi sebou neradili, nehrajeme spolu v jednom týmu. Doufám, že si tohle léto spolu zahrajeme.
Dává vám bratr Ondřej nějaké rady, nebo si jedete každý to svoje?
Dřív mi dával zpětnou vazbu, když hrál v Pardubicích. Má toho teď hodně, ale když mě vidí, tak mi něco řekne.
„Má toho teď hodně, ale když mě vidí, tak mi něco řekne.“
V hokejbalu se vám daří, na to, že jste začal nedávno. V juniorce máte deset bodů, z toho osm asistencí. Vyhovuje vám tvořit gólové situace?
Asi jo, hraju v lajně s Kantym (Tadeášem Kantorem), který se mnou hraje hokej za Chrudim. Hokejbal hraje už delší dobu, byl i na mistrovství světa za osmnáctku. Přijde mi, že dá gól ze všeho: Hodím mu to z rohu před bránu, tak dá Kanty vždycky góla. V hokejbale je to takhle.
V pardubickém týmu byl společně s vámi i Richard Vizváry, který nastupuje v Lize juniorů za Havířov. Měli jste čas si popovídat?
S Richardem jsem hrál vlastně v jedné lajně proti Hostivaři. On přišel tenhle rok do Svítkova, kde má jeden zápas. Zatím je v Havířově, po konci sezony by se měl připojit k nám. Pokecali jsme dost, jak před zápasem, tak i po něm. Šlo o to, jak vidí ligu on, že jsou na tom s Havířovem stejně. Jak jsme hráli v Havířově, tak jsme se potkali na červené a popichovali se.
Takže vzájemné zápasy Chrudimi s Havířovem mají nový náboj, že?
Jo jo, určitě. Po konci zápasu mi psal, že jsem mu nějak rozřízl prst, ale to si podle mě vymyslel.
Všiml jsem si, že na sociální síti máte fotku v dresu Havlíčkova Brodu, kde jste kdysi působil. I tyto zápasy pro vás musí být zajímavé, viďte?
Jsem o dost víc namotivovaný, protože se těším na zápas, až uvidím kluky po dlouhé době. Strávil jsem v Havlíčkově Brodě dva roky. První rok jsem hrál v dorostu, kde jsem odehrál čtyři zápasy. Potom vlastně přišel covid. Byla tam super parta, mám tam kamarády, cítil jsem se tam fakt dobře.
Foto: Archiv Daniela Matýse
Share on Facebook
