Eliáš poslouchal Priskeho a chápe Rulíka: Mrzí mě MS 2011!
Patrik Eliáš
|
Foto: nhl.com
Zápas Česka se Švýcarskem si jako člověk blízký k New Jersey Devils užije dvojnásob: v akci budou Palát, Siegenthaler, Hischier i Schmid. Všechny hráče Patrik Eliáš zná díky své funkci konzultanta, kvůli které do zámoří často jezdí. Jak si teď užívá zápasy v Praze?
Na domácím MS juniorů před čtyřmi lety jste trénoval českou dvacítku. Jaké to teď musí mít Radim Rulík?
Určitě se do toho umím vžít. Pochopím i jeho vystupování před médii, každý má jinou povahu. Dám příklad – Larry Robinson nesnášel být hlavním trenérem. Po každé sezoně v Devils přemýšlel, že bude končit. Ten tlak mu nedělal dobře. Hodně se to potom odrazilo na jeho zdraví. Před pár dny jsme se na jednom semináři potkali i s Brianem Priskem, koučem fotbalové Sparty.
Co jste se dozvěděl?
Popisoval, jak se s tlakem vypořádat, co dělat, jak se chovat. Nemá žádné sociální sítě kromě Instagramu, a to jenom proto, aby sledoval svoje hráče, aby s nimi uměl navázat kontakt po sociální stránce. Každopádně trenér musí věřit ve svojí práci, v celý proces. Je taky rozdíl mezi dlouhodobou částí a krátkodobým turnajem. Ne každý to ustojí, ne každý zareaguje správně. Také tohle je součást trenérské práce.
Jak to zvládali trenéři v zámoří, když jste ještě hrál?
Třeba John Tortorella běsnil skoro pořád, a to patří k těm nejúspěšnějším koučům. Jak k milovaným, tak nenáviděným. Ale respekt má v branži obrovský. Ani nebožtík Pat Burns nebyl zrovna milý k novinářům. Nebo slavný generální manažer Lou Lamoriello. Ten nechtěl novináře k nám hráčům vůbec pustit. Museli jsme se zavřít do bubliny, nemohli se nás na nic ptát. On měl dvě tři fráze, které před nimi vždycky použil. Víc nic. Takže se nedivím, že reportéři k nám pak ani nejezdili, protože to nedávalo smysl. Ale na obranu Radima – kluci tady odehráli zatím dva skvělé zápasy. Věřím, že tenhle start jim pomůže k sebevědomí. Týmově i individuálně se mi líbili.
Zápasy už prožíváte vyloženě jako fanoušek?
Rád sleduju i reakce na střídačkách, takže sedávám níže. Kdo jak komunikuje, jak se chová. Snažím se to sledovat. Radši to vnímám zezdola, kde člověk vidí rychlost, bleskové rozhodování. Seshora mi chybí intenzita. Je to pomalejší. Navíc vidíme celou plochu, kolikrát můžeme kývnout hlavou, proč to někdo nedal líp. Pro objektivitu, abych mohl mít názor, je lepší sedět dole. Tam je to jiný fofr.
Vyloženě trenérství vám nechybí?
Vybírám si to na Slavii, kde jsem od listopadu angažovaný jako sportovní poradce. Baví mě to, je to fajn. Mám možnost chodit s klukama na ledy, s trenérským štábem i majiteli máme otevřenou komunikaci. Snažím se být součástí týmu, ale mít nadhled, abych dokázal pomoci třeba jiným pohledem. Praha by si do budoucna zasloužila dva týmy v extralize.
Co jste říkal na gólmana Lukáše Dostála, kterého jste jako trenér zažil v juniorské reprezentaci, jak skvěle zvládl první utkání?
Znám ho dva roky z dvacítky. Hlavní charakteristika je, že dodá týmu neskutečný klid. I když dostane gól, nebo se něco stane nevyzpytatelného v brankovišti, tak ostatní vidí, že není nervózní ani naštvaný. Nekroutí hlavou. Soustředí se na svoji hru. Na to, co má na ledě dělat. Dodal klid, což bylo hlavně v prvním utkání to nejdůležitější. Zvlášť doma.
Čím dalším vás zaujal?
Už okolo devatenácti let byl neskutečný profík. Vlastně největší z celé kategorie. Řešil stravu, péči o tělo. Všechno. Viděl do budoucna, přesně věděl, kam to chce dotáhnout, měl to načtené. Jak se má starat o tělo, jak o hlavu. Aby byl lepší a lepší. Pomáhá mu také mentální koučink. Celkově se posouvá dál. Vůbec mě jeho výkon nepřekvapil.
A Roman Červenka?
Neskutečný. Červus je výjimečný ofenzivní hráč i v 38 letech. Druhá půlka jeho kariéry je asi i lepší než první. Opravdu vyspěl a stal se takovým tichým lídrem. Jde příkladem svými výkony, věk je pro něj jenom číslo. Získal zkušenosti, začal se o sebe lépe starat. Měl nějaká zranění, ale překonal je. Podává stabilní výkony a v pravé momenty dokáže nahrát do šance nebo vypustit parádní střelu. Zakončení je jeho velká přednost. Obecně mi přijde rozvážnější, klidnější a zkušenější. Jeho hra je celoplošná, není to jen o tom, že by chtěl dát gól. Proto je přínosem pro tým.
Jak si ho vybavujete z bronzového mistrovství v roce 2011 v Bratislavě?
Byl skvělý. Nám to sedlo celému týmu. To je mistrovství, které mě dodnes mrzí, že jsme nedotáhli ke zlatu. Nevyšel nám jenom jeden zápas, semifinále se Švédy. Celkově nás ale hokej hrozně moc bavil. Šli jsme do toho s tím, že jsme schopní porazit každého. Červus byl tehdy velkou součástí týmu. Oproti jiným zemím jsme měli fakt dobrý kádr, přijela spousta kluků z NHL.
„Užijte si hokejové MS s Tipsportem! Stačí jen začít, získat 500 Kč zdarma a hrát soutěže o ceny za 33 milionů!“
Share on Facebook
